Uvěřil(a) jsi Ježíši. Co bude dál?
Co se stane, když se stanu křesťanem?
Následovat Ježíše je začátek vztahu, ne konec seznamu úkolů. Budeš se dál učit, růst, ptát se a občas klopýtnout. Vracej se k němu stále znovu.
Mluv s Ježíšem
Modlitba nemusí být dlouhá ani vznešená. Řekni mu, co se dnes stalo, čeho se bojíš, za co jsi vděčný(á) a kde potřebuješ pomoc.
Zjisti, jak se modlit →Čti Bibli
Začni jedním z evangelií – Matoušem, Markem, Lukášem nebo Janem – a poznej, co Ježíš říkal a dělal. Čti pomalu. Popros Boha, aby ti pomohl porozumět.
Použít pomoc s Biblí →Uč se mu důvěřovat
Víra roste, jak Ježíše lépe poznáváš. Nepotřebuješ znát všechny odpovědi, než uděláš další krok.
Co je víra? →Čekej růst, ne okamžitou dokonalost
I křesťané mohou dělat chyby. Když zhřešíš, neutíkej od Ježíše. Vyznej to, přijmi jeho odpuštění, poučuj se a jdi za ním dál.
Následuj Ježíše křtem věřících
Poté, co uvěříš Ježíši a budeš spasen(a), je křest krásným dalším krokem na cestě za Ježíšem. Ježíš byl pokřtěn a svým následovníkům řekl, aby získávali učedníky a křtili je. Křest věřících ti spasení nezíská ani tě nečiní hodným(ou) Boží lásky. Je to veřejný způsob, jak ukázat víru, která už je v tvém srdci – jako když řekneš: „Patřím Ježíši a chci ho následovat.“
Pokud můžeš, promluv si o křtu a o tom, co znamená, s důvěryhodným křesťanským sborem, který věří Bibli, nebo s důvěryhodným křesťanem, který následuje Ježíše už dlouho.
Najdi další křesťany a podporujte se navzájem
Následování Ježíše nebylo nikdy myšleno tak, že to máš zvládat úplně sám (sama). Když je to bezpečné a možné, najdi sbor, který věří Bibli, nebo důvěryhodné křesťany, kteří milují Ježíše a berou Písmo vážně. Modlete se jedni za druhé, povzbuzujte se, učte se společně, pomáhejte si v těžkých dnech a připomínejte si Boží pravdu, když je někdo sklíčený.
Možná budeš moci povzbudit někoho jiného, i když se sám (sama) ještě učíš. Být s ostatními křesťany neznamená mít všechno vyřešené. Znamená to jít s Ježíšem společně.
Pochop duchovní boj
Bible říká, že věřící budou čelit pokušení a duchovním útokům. Nemusíš žít ve strachu. Poznej Boží zbroj a stůj v pravdě, víře, Písmu, modlitbě a evangeliu pokoje.
Zjisti víc o duchovním boji →Když selžeš, vrať se k Ježíši
Tvůj vztah s Ježíšem nestojí na předstírání, že nikdy nebojuješ. Mluv s ním dál, čti jeho Slovo a uč se ho následovat.
Tvé další jednoduché kroky
Časté otázky
Možná tě zajímá jedna z těchto otázek. Tady jsou krátké odpovědi, které ti pomohou jít dál.
Co mám dělat poté, co se stanu křesťanem?
Modli se, čti Bibli, poznávej Ježíše a začni žít podle toho, co učí, krok za krokem.
Mám se nechat pokřtít?
Křest věřících je veřejný způsob, jak ukázat, že jsi Ježíši uvěřil(a). Spasení si jím nezasloužíš; navenek tak ukazuješ, v co věříš ve svém srdci.
Potřebuji další křesťany?
Ano. Ostatní věřící se s tebou mohou modlit, učit tě, povzbuzovat tě a pomáhat ti dál následovat Ježíše. Vyber si lidi, jejichž život tě k němu přivádí.
Veď si modlitební deník nebo „Boží sklenici“
Jednoduchý deník – nebo třeba zvláštní sklenice, nazvaná „Boží sklenice“, plná lístků – ti pomůže pamatovat si, za co ses modlil(a), a všímat si, jak Bůh působí v tvém životě.
Zapisuj si své prosby v modlitbě a datum. Když si všimneš odpovědi, napiš, co se stalo a kdy. Zhruba jednou za měsíc si své prosby projdi. Všimni si, které modlitby byly vyslyšeny, na které ještě čekáš a jestli odpověď nepřišla způsobem, který jsi nečekal(a).
Pamatuj, že odpověď může být ano, ne, ještě ne, nebo něco jiného, než o co jsi prosil(a). Při modlitbě nejde o to dostat všechno, co chceme. Jde o to mluvit s Bohem, učit se mu důvěřovat a všímat si jeho péče a toho, jak ti pomohl.
Zapiš si, jak jsi dnes viděl(a) Boha
Spolu s prosbami si zapiš jeden nebo dva způsoby, jak sis během dne všiml(a) Boha. Možná to byla krása jeho stvoření – východ slunce, hory, květiny, zvířata, déšť nebo hvězdy. Možná k tobě promluvil biblický verš přesně o tom, čím procházíš. Možná tě někdo povzbudil právě ve chvíli, kdy jsi to potřeboval(a).
Někdy se stane něco nečekaného, co tě přiměje se ptát, zda tě Bůh nechránil nebo nevedl. Možná ses o vlásek vyhnul(a) nehodě. Možná ses zlobil(a), že jdeš pozdě, a teprve později ses dozvěděl(a), že kdybys dorazil(a) dřív, ocitl(a) ses mohl(a) uprostřed něčeho nečekaného. Nebo se stalo něco tak neobvyklého, že to šlo popsat jen jako zázrak.
Zapiš si i tyto chvíle. Nemusíš rozhodnout, že každá shoda okolností byla zázrak, ani že přesně chápeš, co Bůh dělal. Někdy prostě nevíme. Můžeš napsat: „Nevím, jestli to byl Bůh, ale přimělo mě to zastavit se a poděkovat mu.“
Zapiš si také biblický verš, který k tobě ten den promluvil, a větu o tom, proč byl důležitý. Za měsíce nebo roky se tvůj deník může stát krásným záznamem modliteb, těžkých období, kterými tě Bůh provedl, nečekaných odpovědí, chvil ochrany, Písma, které tě povzbudilo, i obyčejných dnů, kdy ti jeho stvoření připomnělo, že je blízko.
Cílem není úzkostlivě hledat znamení na každém kroku. Jde o to zpomalit, všímat si, být vděčný(á) a naučit se poznávat Boží dobrotu v neobvyklých i docela obyčejných chvílích.